Sport-zajímavosti-zábava

Mafie a slavní mafiáni historie

Byl to mafián. Jeden z nejslavnějších v historii ctihodné společnosti. Cesta k tomu, aby se stal tím "nejváženějším" nebyla vůbec jednoduchá. 16.10.1929 ho přepadli čtyři muži  bosse Salvatora  Maranzana.Zmlátili  a pořezali ho na krku a obličeji Lucianova zranění byla tak velká, že ho útočníci nechali ležet na zemi s tím, že každou chvíli zemře. Luciano však přežil a začalo se mu říkat Lucky.Podle druhé verze Luciano často sázel na dostizích a většinou úspěšně tipoval vítězné koně. Proto se mu začalo říkat Lucky. Jmenoval se Salvatore (Charles) Luciano, ale do dějin zločinu se zapsal jako Lucky Luciano.

Kralování a zákony stanovené bossem všech bossů Salavatorem Maranzanem neměly trvat dlouho. V dějinách Cosa nostry si boss nejednou hřál na prsou hada. Oním hadem byl v tomto případě korunní princ Lucky Luciano, který se sám chtěl stát nejvyšším bossem a navíc se chtěl pomstít za výprask, který ho znetvořil.

Maranzano tuto situaci vytušil a rozhodl se, že nepohodlného gaunera nechá nadobro odstranit. O svém úmyslu však mnoho vykládal, a tak se zpráva donesla až k Lucianovi, který se rozhodl Maranzana předejít. Poslal do jeho kanceláře zabijáky převlečené za pracovníky berního úřadu a ti svůj úkol splnili na jedničku. Luciano se poté stal novým bossem všech bossů, ale v organizaci Cosa nostry učinil určité změny.

V roce 1937 však byl zatčen a odsouzen na několik desítek let. Pak však měl přijít jeho velký návrat během druhé světové války.

Vojenské velení došlo ve svých strategických plánech k závěru, že při budoucích operacích v Evropě potřebuje podrobné taktické informace a hlavně vhodně připravený terén pro vylodění na Sicílii. Tak začala nová éra kmotra Luckyho Luciana, který nyní seděl ve vězení.

Ve štábu tajné služby válečného námořnictva mu umožnili, aby se jeho touha po činech naplnila. Po silvestru ho vězeňská správa na žádost tajné služby přemístila z Dannemoru do trestnice pro nemocné vězně v Comstocku.

Lucky Luciano se souvislostí pouze domýšlel. V jeho cele se objevil rozhlasový přijímač a telefon. Opět mohl dirigovat říši mafie.

Nemalé problémy měla americká protišpionáž se spojením, které mezi válčícimi státy prakticky neexistovalo. Byl zde ale Luciano a jeho pověřenec Vincent Mangano. Nitky neviditelné činnosti končily v jeho restauraci poblíž Manhattanu. Zprávy o možnostech nejsnadnějšího obsazení Sicílie posílal do starého výčepu i Mussoliniho přítel, kmotr Vito Genovese.

Po úspěšné spolupráci a válečných operací válka skončila. Luciano, ještě seděl. Seděl, ale stále si připomínal španělské přísloví: "Kdo neupadne, nevstane". A aby vstal rychle a na obě nohy, o to se pokoušel jeho advokát Wolf. Žádost o propuštění obsahovala i konstatování - a nikoli zcela nepravdivé - že se Luciano zasloužil o vylodění "účinnou spolupráci se sekcí F" námořní zpravodajské služby. Úřady vyhověly žádosti až 2. února 1946. ten den změnil guvernér státu New York odsouzencův trest třiceti až padesáti let vězení na devět let a šest měsíců, které uplynuly od nástupu trestu. Současně guvernér nařídil mafiánovo vyhoštění. Luciano se se svými náměstky pro USA, Siegelem, Costellem a Lanskym, rozloučil koncem února v baru lodi směřující do Itálie, pročítal Malého pastýře, pil whisky a večery trávil s novou milenkou Igou Lissoniovou. Komplikace nastaly až v janovském přístavu. Místní úřady nevěděly, jak s Lucianem a jeho zločineckým dvorem naložit. V Římě rozhodli, aby se vrátil do rodiště, čtrnáctitisícové Lercary Friddi, jižně od Palerma. Uplynulo jen několik měsíců a Luciano se objevil v Neapoli. Zvlášť ho táhl mohutný přístav, jenž skýtal naděje na nový obchod s narkotiky. Luciano začal tam, kde Genovese přestal. Za hlavní stan si vybral hotel Turistico. Ze všeho nejdříve zrušil malé nevěstince s tmavými chodbami, v nichž se kdysi stavěli zájemci do fronty. Vyhodil také italské uvaděče z dob osvobození, kteří se naučili anglicky je "Dobře jste se bavil, pane?" a výběrčí deseti dolarů nahradil pány ve fracích. Zisky, které Lucianovi plynuly z jeho podniků, stačily k založení světového velkoobchodu s drogami.

Kmotr vypovězený do Itálie americkými úřady sice neměl podle rozhodnutí policie z obou břehů oceánu opustit Lercaru Friddi, ale už v únoru 1947 oznámil kubánský list Tiempo de Cuba, že Charles Luciano je v Havaně. Ministerstvo zahraničních věcí USA reagovala prudce. Luciano musel opustit ostrov na první volné lodi. Rozkaz, který zde vydal, byl asi poslední. Nepochybné je pouze to, že 26. ledna 1962 pil whisky na neapolském letišti s kmotrem Adonisem. Od Luciana to byla neopatrnost, která způsobila, že se napil naposledy.Před budovou letištní haly ho skolil infarkt.

Spekuluje se,že byl otráven kvůli tomu,že chtěl prodat filmařům práva na svůj životní příběh .

Pohřební vůz táhlo na hřbitov neapolském předměstí Poggioreale osm běloušů . Po pěti měsících Cosa nostra nařídila, aby zvláštní letadlo přepravilo Lucianovy ostatky do New Yorku. Prozíravý šéf šéfů si dal postavit mauzoleum v řeckém stylu poblíž vchodu na hřbitov svatého Jana v Queensu.

Lucky Luciano patřil mezi nejváženější kmotry, a ve světě Cosa nostry je znám jako nejváženější boss všech bossů

L.Luciano je považován za nejmocnějšího muže organizovaného zločinu 20.století!






1  
..  
6  
7  
8  
9  
10